Včera jsme si zahráli na faře v Nebušicích.
Vlídné zacházení. Jen ty improvizované stoly. Chci poděkovat Honzovi Trojánkovi. Seděl na místě, kde si nemohl dát nohy pod stůl (jeho bolavé koleno), přímo před ním totiž byla nikoliv noha stolu, ale dokonce jakási konstrukce improvozovaných stolů. Ale Honza to pojal sportovně, nenechal se rozhodit a brzy s přehledem udělal pro nás bod. Jinak trochu po pořádku. Na první šachovnici Milan Košař s černými nastoupil proti o cca 400 ELO lepšímu soupeři. Dal jsem mu hned od začátku pokyn, ať se pokusí o remízu a bude slavný. Bohužel ho soupeř přetlačil. Já hrál na druhé šachovnici s mladým perspektivním hráčem (asi 11 nebo 12 let). On na moje e4 zahrál francouzskou obranu, proti které nerad hraju. Zatímco on to hrál jako bleskovku, zřejmě to měl aspoň do 15., možná 20. tahu nastudované, já po pár prvních tazích už musel hodně přemýšlet, abych neudělal botu. Nicméně se mi podařilo zahájení přestát a ve střední hře získat trochu převahu. On ale bránil urputně. Vypadalo to na remízu, kterou na pokyn kapitána nepřijal. Vedli jsme v tu chvíli 2,5-1,5. Jenže já se pak cítil na koni a udělal riskantní rozhodnutí k uplatnění té malé převahy. Stále jsem měl v záloze možnost přinutit ho, aby se věčným šachem zachránil. Nakonec se vše ale obrátilo proti mně, moje dáma se ocitla v pasivitě za hradbou pěšců a on začal hrozit postupem volného d-pěšce, krytého jeho dámou. Začal jsem pomýšlet na věčný šach z mé strany, neboť jsem ztratil hodně času a s postupujícím pěchem jsem měl problém, jak ho zastavit. Ale v té chvíli zapracoval pro soupeře šachový pánbůh a já v časovce odkryl postupem pěšce nekrytou dámu a bylo vymalováno. Na třetí šachovnicí Roman Veselý se brzy dostal s černými do defenzívy a soupeř převahu dotáhnul do úspěšného konce. Ivan Procházka na čtvrté šachovnici měl velice vyrovnané postavení, viděl jsem na něm, že by rád přijal nabídnutou remízu. V tu chvíli jsme ještě vedli o bod a já jsem se cítil alespoň na půlku, tak jsem mu to schválil. Na šesté šachovnici Mojmír Opletal nabídnul hned po začátku utkání remízu, ani se neptal kapitána, což mě dost mrzí, prostě asi spěchal domů. Vůbec jsem to neviděl, bylo to podepsáno šup na šup. Na osmé šachovnici poměrně brzy také zvítězil Láďa Hrivňák a udělal pro nás důležitý bod. No a nakonec jsem si nechal pátou šachovnici, na které se partie dohrávala poslední a kde hrál za nás Pepa Šilhavý s jedinou ženskou zápasu a měl s ní velké starosti. Nakonec zase šachový pánbůh zapracoval pro nás a Pepa se štěstím zvítězil postupem volného pěšce a zachránil nám remízu za družstva. Po partii jejich kapitán a nejlepší hráč nám všem ukázal, že kdyby paní byla jen o trochu víc razantnější, Pepu by zničila. Obdivoval jsem, jak rychle dokázal postavit zpět pozici cca o 5-7 tahů zpátky. Soupeřka by si byla vynutila matovou hrozbu. Celkově si myslím, že soupeř byl hratelný, mohli jsme možná těsně zvítězit, ale alespoň, že to dopadlo na plichtu. Díky všem zúčastněným!
Díky Zvóňo za reportáž i včerejší záskok za kapitány. Já dneska při předávání zapomenuté peněženky Mojmíra peskoval za tu rychlou nabídku plichty a on mi odporoval, že byli nestejní střelci a že se to nedalo vyhrát. Tak nevím. Poděkování samozřejmě i Honzovi Trojánkovi za doručení nebezpečného nákladu 🙂