Hrálo se jen šest partií.
Na třetí šachovnici nedošel Paprskův soupeř (jako vždy Paprsek dá diagram.) 🙂
Naopak na pátou šachovnici nedorazil náš Pepa Poborský. Tím se nám podařilo ze dvou prken černými udělat remízu 1k : 1k. Jak si vedli bílí a zbývající černí na 1. a 7. prkně Vám prozradí kapitán.
Kapitán po hodině opustil místnost, takže vám sdělím jenom výsledky a jeden důležitý postřeh ohledně Otakara.
Tuto fotku uvidíte ještě 2x. Zde v hlavní roli v pravém horním růžku kapitáni řeší po čekací době kontumované partie. Vidíte, že jsem už na odchodu.
Na první vyhrál pěkně, jak jsem viděl pak v analýze v hospodě, Radek.
Na druhé desce Michal udržel silného soupeře.
Třetí „K“.
Čtvrtá deska, a tady se zastavíme, Otakar hraje bílými. Chvíli jsem na něho koukal, jak dělá jeden strategický lapsus za druhým, jenom aby zlikvidoval soupeřovi oba dva koně. A pak už byl na pokraji prohry – viz diagram. Soupeř se neodhodlal ale k Vxf2 (nebo ještě předtím k výměně střelců Sxe4) a zahrál „jen“ Vf7. Křemík radí g3. Pozice se sype bílému.
[fen csl=Rb2,Rc3 cal=Yd5e4,Yf8f2,Yd6h2]2r2rk1/p6p/1p1qp1pQ/3b4/3PB1p1/P1P4P/1P3P2/R3R1K1 b – – 0 1[/fen]
Nakonec vyhrál – asi někde ve věžovce, nevím, neviděl jsem.
Ale napadlo mě, proč se možná zbytečně snažíme léčit jeho šachové neduhy, když jeho hra v soutěži (někdy) funguje. Čili každý jsme byli obdařeni nějakou úchylkou, která nám přináší výhody, o kterých ani nevíme a ostatní tuto úchylku dokonce považují za náš nedostatek. 🙂
Pátá deska „K“.
Nesvědomitost kapitána. Ještě jsem zapomněl nasypat popel na svoji hlavu. Pepovi jsem nezavolal. Spoléhal jsem se na jeho „A“ jako ano v sestavě. Ale šlo o přeložený zápas (za původní 3. kolo). Takže Pepa vůbec nevěděl, že má hrát.
Šestá deska předseda udržel remízu, ale byla to houpačka, nejdříve vyhranej, pak dobrej, pak už špatnej a nakonec prohranej.
Předseda je sice už skoro dokonalý, ale sám sebe ještě vyfotit neumí. No nic, to ho doučíme.
Sedmá deska Aleš. Ten byl úplně ruplej. On snad hrál celou partii jenom dámou…a vyhrál. Po chybě soupeře si odebral z vazby soupeřovu dámu. Klasická „macháčkovina“. Já být jeho soupeř, tak nechci Aleše aspoň měsíc vidět.
[Alesh:]
Klíčová přiostřená pozice po oběti střelce bílého 13. Sxf5?:
Všichni okolo mi pak říkali, že jsem měl toho střelce brát. Upnul jsem se na neexistující chiméry, že po naskákání bílých jezdců přes Jxd5 a Jg5 má dáma nebude moci kam jít a zároveň krýt mat na h7. V propočtu jsem ovšem neviděl záchranný manévr Dd8 -> Da5+. Ten jsem viděl teprve až o pár tahů dále…a stejně jsem ho nehrál :-P.
Z dalších možností se mi už nic nelíbilo. G6 prohrávalo, spousta dalších tahů taky…no a i h6, které jsem hrál já. Prostě jsem to neviděl.
[fen cal=Rh7h6,Ge6f5]rnb2rk1/1p1nq1pp/p3p3/3pPB2/2pP1PP1/2N2N1Q/PPP4P/R3K2R b KQ – 0 13[/fen]
Nutno dodat, že do 13.tahů jsem vyloženou hrubku neudělal, ač se to z té pozice tak nezdá. Hrál jsem dle počítače první, či druhý tahy…
Dokonce i to, dle předsedy „hrůzné“ přetažení c4 byl v dané pozici nejsilnější tah! Stejně tak a6, f6-f5. Měl jsem ovšem hrát dříve c5 a pozice by byla rovná.
Nutno dodat, že oběť bílého střelce nebyla zcela korektní a pokud bych ho vzal, počítač ukazuje čistou nulu. Po mém 13. … h6 to už bylo prohrané…jenže soupeř nenašel správný plán. Za každou cenu chtěl toho střelce obětovat, tak hraje 14.Sxe6+, namísto ústupu Sg6…
Následovalo za mě pár slabších tahů, až se partie dostala do 19. tahu, kde bílý volí 19. g5. Já vše sázel na taktické možnosti kolem vrácení jezdce za dva středové piky, ať už nejprve d4 a v této pozici e5. soupeř mi to celé dosti usnadnil, protože přetažením na g5 ještě vzniká slabina na f5. Začínalo se mi v té partii trochu volněji dýchat…
Hraji i dle počítače nejsilnější 19. … Jdxe5!
[fen cal=Gd7e5,Rg4g5]r1b2rk1/1p1n2p1/p1n4p/3NPP2/2pP2P1/q4N1Q/P1P4P/3R1RK1 w – – 4 19[/fen]
K jakému překvapení ovšem došlo, to už nastínil Paprsek – soupeř téměř bez přemýšlení bere do ruky mého jezdce na e5. Teprve pak si všímá vazby a ztráty své dámy na h3. Nic se ovšem neděje, ještě se nedotkl svého jezdce na f3, takže mého jezdce mohl klidně vzít d pěšcem! Nějak si ale vsugeroval, že ho musí brát svým jezdcem a tak také učinil a po 20. … Dxh3 vzdal. Tomu říkám pech/štěstí – dle úhlu pohledu… 😉
Osmá deska Jarda Veselý se v kritický moment neodhodlal jít do pěšcového útoku. Místo toho zvolil výměnu dam a nakonec špatně dopadl.
Celkově jsme ale vyhráli 5-3, protože štěstí vidělo jenom hráče USK.
Začínám mít fixaci na Otakara, asi bych ho příště měl vidět v horizontu někdy kolem roku 2019.
Ještě výroky Otakara.
Otakar: „Michal má silného soupeře, asi cizince.“
Paprsek: „Jak jsi to poznal?“
O: „Táhl dámou a napsal velké Q. Takovou figuru já neznám.“
V rámci psychologického boje jsem trousil mezi soupeři, abych jim (v té chvíli zvedl sebevědomí), že Otakar je člověk, který přečetl ve svém životě jenom jedinou šachovou knížku – Zmatlíka-Šachista začátečník, ale že se mu stejně nelíbila, že tam bylo málo obrázků, a když už na nějaký narazil, tak to byl diagram a i ten byl jenom černobílý.
Ta kniha se jmenovala ŠACHY a napsal ji Zmatlik s Důrasem. Jenže já ji nečet, ale měli jsme ji doma. Jinak pro informaci… Partií jsem měl furt pod kontrolou a pořád tam byla minimálně remis!
@OTA
Psali o tobě v ŠT už někdy dříve, článek pojednával o hraní šachu naslepo:
„Tyto fenomenální výsledky paměti je ovšem podle autora těžko převést na společného jmenovatele. Někdy jsou jich schopni lidé v ostatních ohledech retardovaní (tzv. savanti nebo savant-idioti; uvádí se zde příklad 100% kalendářového počtáře, který ovšem jinak nebyl schopen pochopit, co je to sčítání), jindy se jedná o lidi všeobecně nadané.“
U mne je to ta druhá varianta. Člověk všeobecně nadaný!
@OTA
Jsi výjimka a platí pro tebe třetí možnost – ty jsi duální (dvojitý, podvojný) savant: kromě hraní šachů umíš ještě hrát dámu.
Přidal jsem fotky od JŘ.
Doplnil jsem svou partii.
(Děkuji tomu, kdo tam dal diagram, ale ten nebyl zcela správný, tak jsem jej odebral.)
…konečně jsem na to přišel, proč mu nejdou šachy a vůbec je nějaký divný…určitě má doma kocoura…
„V roce 2014 získal Ig Nobelovu cenu (udělovanou za „výsledky, které vás nejprve rozesmějí, a následně donutí k zamyšlení“) za zjištění související s výzkumem toxoplazmózy, a to že vlastnictví koček ohrožuje duševní zdraví. Počátkem roku 2016 mu v časopise Parasites & Vectors vyšel článek potvrzující, že korelace mezi duševním zdravím a zraněním způsobeným kočkou skutečně existuje, ovšem trochu jiným způsobem, nežli předpokládala studie amerického týmu, který k tématu přivedl komisi Ig Nobela. Spíše než s pokousáním totiž výskyt unipolárních depresí souvisí s poškrábáním kočkou, což naznačuje, že za problémy spíše než Toxoplasma gondii může být zodpovědná bakterie Bartonella henselae.“
Zdroj Wikipedie.