Už si sem dovolím psát o koloběžce, jen když to má souvislost se šachy.
Volal mi Karel Soukup, že tedy už chodí jen o jedné holi, a že byl povolán hrát za Áčko. Na okraj se zmínil, že chodit moc nemůže, ale že jezdí na kole. Vyjasnili jsme si, že jezdí v Modřanech podél Vltavy. Tak mu povídám, že jsem měl minulý týden takový pocit, že jsem ho tam viděl na kole, ale považoval jsem to za výplod svého chorého mozku. Že vím, že je po operaci a vůbec jsem si nemohl připustit, že na šachy se nedobelhá, ale na kole už drandí. Nakonec mi potvrdil, že to byl on, že mě viděl na koloběžce, a že ho nejvíce zaujalo to moje blikací světýlko vepředu, a že jsem se odrážel v jeho rytmu, o čemž jsem samozřejmě neměl a nemám ani zdání. Mě si tedy nevšiml, ani jsme se nepozdravili. A na šachách ho zítra opět neuvidím.
5 thoughts on “Koutek koloběžkáře IX.”
Comments are closed.
Přehrajte si tu písničku a buďte vděčni, že píšu jen o kolobrndě. Neskládám, nezpívám. 🙂
http://www.nss.cz/z-noveho-boru
@Paprsek
Jak jsem jiz rikal onehda v te hospode, tohoto naseho sachistu moc nemusim, ale takovou trapnost jsem i tak necekal…
P.
Pohodová aprílovka! 🙂
@Tony
Apríl vypadá takto: Loko – USK B 8-0.
Už skládám pohřební píseň na téma “ Béčka hráč teď zlostně říhá, pohltí ho třetí třída“