Začíná to být velmi důležitý prvek pro rozhodování.
Narážím na turnaj v Gibraltaru. Po závěrečném kole měli 3 hráči shodný počet bodů. Následovaly vyřazovací „boje“. LOSOVALO SE. Ivančuk a Vitjugov; ti si to rozdali na férovku nejdříve v rapidu a pak v blickách. Postoupil Vitjugov. Mezitím ten třetí Čeparinov (to je ten vítěz LOSU), čekal s kým bude hrát definitivní finále. A potom nastoupil proti Vitjugovi a hned v prvním rapidu ho zařízl.
Zatím ještě není losování vítěze používáno jako první kritérium a sehrané partie až jako pomocné další hodnocení, ale třeba se někdy dočkáme. 🙁
A to nemluvím o tom, že svět by se od nás mohl přiučit. My jsme jako první posunuli význam slova „losování“. V ČR neexistuje žádná náhoda, ale konkrétní a cílený výběr.