Radlicím se v letošní sezóně zatím daří, takže naše předzápasové ambice nebyly příliš vysoké.
Kapitán papíruje.
Ještě to neví, ale měl v rukou osud zápasu, resp. náš případný bodový zisk.
Jedním z klíčů k úspěchu domácích je pravidelně nastupující základní sestava a ani zápas 10. kola nebyl výjimkou, když se za Radlice v zápise o utkání objevila kompletní první osmička. My jsme mohli ze základu nabídnout šest hráčů doplněných o Aleše s Jardou.
Začátek slibuje zajímavý boj. Nejvíce se jiskří u Oty a Rudy, ale raději popořadě:
Černými se mi daří rychle vyrovnat, možná stojím o něco lépe. Pozice vzdáleně připomíná zavřenou Francouzskou, akorát s tou výhodou že střelce z f8 už mám vyvinutého na f5.
Paprsek hraje „to svoje“ a stojí zhruba vyrovnaně. Obě strany se však teprve šikují.
Ota se s tím nemaže. Jeho soupeř Hadžala si libuje v kavárenském stylu, a tak Ota preventivně obětuje dříve než soupeř:
Stalo se 8… Jxd4?! a po 9. Jxd4 fxe5 10.Dh5+ získal bílý vyhranou pozici.
Peter volí bílými pevnou výstavbu s mírnou převahou v centru a vyhlídkami na dámském. Soupeř má protišance na královském křídle, kde se chystá rozběhnout nejen f-pěšec.
Rudovi zahrál soupeř v holandské brzy g4 a pozice je hodně divoká (bohužel nejsem schopen rekonstruovat).
Jirka Řehák má ve Francouzské bílými mírnou prostorovou převahu v centru a útočné možnosti na královském křídle.
Aleš se brání rovněž Francouzskou. Bílý mu vyměnil střelce na e7 a drží mírnou poziční výhodu. Mimochodem, pěšcové centrum d4-e5 vs. e6-d5 se v tomto zápase objevilo minimálně na čtyřech šachovnicích.
Na osmičce hraje Jarda proti Pircovce, kde se černý se chystá operovat na královském křídle.
Dá se očekávat rychlý konec u Oty, ale ten se nakonec dostává do koncovky s se stejným počtem pěšců (po partii, tvrdil, že měl o pěšce víc, tak nevím….).
Divoká kombinační přestřelka probíhá u Rudy. Situace je hodně nepřehledná. Ruda proniká svými figurami do soupeřova tábora, ale je donucen k výměně dam. S redukovaným materiálem začínají jeho věže viset ve vzduchoprázdnu a k naší smůle bílý rozhoduje postupem h-pěšce, kterého lze zastavit jen za cenu velkých materiálních ztrát. 1-0
Přibližně ve stejnou chvíli (možná i dříve) vyhrává Ota. Svými fintičkami motal protihráči hlavu a ten mu uvěřil. Ota opět potvrdil, že je hráčem bez nervů. Z jeho tahů v partii by většina z nás zahrála tak maximálně polovinu 😉 1-1
…byl jsem jasně vyhranej, jen jsem zasedl za šachovnici. Jak jinak!
Chvíli se nic neděje – pokud tedy nepočítám opilecký hluk od pípy ve vedlejší místnosti radlické klubovny a všudypřítomný kouř… o něco později na výsledkové tabuli zasvítí překvapivé skóre: Domácí – Hosté 1:3!
Jeden bod získal Paprsek, který relativně vyrovnanou pozici rychle obrátil ve svůj prospěch. Tímto bodem si s 99% pravděpodobností zajistil zajistil titul KM, protože první FIDE elo spočtené na základě performance (a přepisované na národní) mu už prakticky nemůže spadnout pod 2100, ani kdyby v posledním zápase prohrál.
Strahl-Ševčák 1-0 BNT
První křižovatka, kterou jsem nevyřešil ideálně. Měl jsem připraveno 12.exd4 Dxf4 13.Jxe4 Dxe4 14.Jg5 a teď jsem uviděl mezišach De3+ 15. Kh1 a dobrání koně na Dxg5. Takže jsem hrál 12.Jxd4. Ale kdybych počítal dále: 16.Sc1! a dáma najednou nemá políčko! – viz následující diagram.
ČNT
ČNT
Černý volí špatný obranný postup a buď přehlíží (?) figuru nebo ji obětuje za 2 pěšce: 18.-; exf4 19.Jxe4 Sxb2 20.Vxc6 fxe3. Nyní bych měl již vyhrát, ale známe to.
BNT
Exekuce se mi moc nevydařila. Zahrál jsem 24.Jf6. Ale kůň hxg4 nelze brát, protože je tam srmtící taktika s matem. Copak jsem to měl hrát místo Jf6? Za šachovnicí jsem to nenašel, ale je to docela zřejmé. Procvičte se. Další diagram už zachycuje matovou pozici.
Závěrečná pozice partie. S pomocí boží nebo spíš soupeře.
Druhý přidal Peter, který černého jasně přetlačil. Pěšcový řetěz f3-e4-d5 (plus Jc6) rozčísl šachovnici. Dámské křídlo se otevřelo, černému zde zbyl pouze slabý pěšec na c7 a po výměně dam už jen oči pro pláč.
Větříme šanci. Na zbývajících šachovnicích už to ale tak růžové není. Ve své pozici jsem stál před dilematem, zda postavení uzavřít a hrát proti slabému a-pěšci bílého, nebo držet napětí.
Nakonec volím přetažení. Přesovuvám Va8-c8-c6-b6, ale ukazuje se, že výměna za bílou věž není možná, což de facto hatí vyhlídky na celý bod. Bílý postupně natahuje g4 a posléze i h5 a vyrovnává hru. Ve 41. tahu končí partie remízou. 1,5-3,5
O osudu zápasu se rozhoduje na posledních třech šachovnicích. Jirka Řehák stojí už nějakou dobu o dva pěšce méně. Neopatrným manévrem přišel v zahájení o svoje chlouby d4-e5. Tady se zázraky čekat nedají.
Jarda stojí vyrovnaně a kibicující Paprsek odpovídá, že na zhodnocení je potřeba počkat po časovce. Právě v oboustranné časové tísni se Jarda dopouští v obraně chyby a ztrácí figuru. Škoda, tady to vypadalo nadějně. 2,5-3,5
Naděje umírá poslední-poprvé.
Naděje umírá poslední-podruhé.
Naděje umírá poslední-potřetí.
Aleš přestál útok soupeře, má však o kvalitu a pěšce méně. Přesto je pořád o co hrát. Alešovi pěšci se nachází na g+h sloupci a zatímco falanga bílého na sloupcích a,b,d. Je to hodně o rychlosti a Aleš má alespoň o něco aktivnějšího krále. Diagram zachycuje závěr koncovky (černý na tahu).
Zde už je pozice bohužel ztracená. Po 1… h2+ 2.Kg2 Sa8 3.d5 Ke5 4.b6 Aleš vzdává. Skóre se tak vyrovnává na 3,5-3,5.
Naše poslední naděje se tak upírají na Jirku. Bojuje ze všech sil a snižuje materiální manko na jednoho pěšce. Jenže pořád je to pěšec míň a černý navíc stojí lépe. Jirka ještě vyzkouší pár fíglů, ovšem potom již přichází nevyhnutelné… 4,5-3,5
Naděje umřela.
I v tomhle zápase bylo v našich silách bodovat. Otázka našeho bytí či nebytí v první třídě se rozhodne v mači 26. března proti Kobylisím!
Mňo já myslim, že pan Hadžala je lepší šachista než já. Tedy asi by nemělo cenu hrát při zdi, sušit a hlídat si pozici. To by mně zcela určitě přetlačil. Proto jsem při první příležitosti bětnul koně za dva pěchy a silnej střed. Ukázalo se ale, že je to jen za jednoho pěcha. Jediná kompenzace byla, že bych soupeři zatlačil vyvinutý figury zpátky. Toho se zřejmě obával a brzy mě koně vrátil, ale tentokrát zdarma. Tak že jsem měl pěcha k dobru, volnej sloupec a silnej střed. To už jsem si chrochtal. Ještě jsem trošku dotáhnul šrouby v podobě zisku dalšího pěcha a nakonec ještě střelce. Pak už soupeř vzdal.
Je zajímavý, že zdánlivě prohrávající tah, vlastně vyhrál partii.
Táák a už jsem přišel na to, kdo za to může, že jsme prohráli!
Je to jasný… první čtyři šachovnice měli uhrát čtyři body! Bylo z toho ale jen 3,5 bodu.
Tak že je to jasný. Viník je ten, kdo ztratil tu půlku!
Byl to slušný boj. Myslím, že nám chyběla ještě druhá kapka štěstí. Tu první (a velikou) vylemtal Otakar Macháček, protože jinak byl prohranej už po prvních 5-7 tazích.
Za stavu 1-3 pro nás jsem dokonce dával Michalovi pokyn, že by měla stačit i remíza u něho (měl horší čas než soupeř a nebylo vidět již, jak by se měl pokoušet o výhru). Aleš Dvořák byl ruplej, ale zkoušel kalit vodu. Po bitvě říkám, že možná měl zkusit hrát rychleji. Jirka Řehák se mi jevil bez dvou pěšců již bez šancí (právě vzhledem i k času). Naděje jsem opravdu vkládal do Jardy Veselého, který ale v časové tísni zvolil nějaké nešťastné řešení, přišel o pěšce, následně o svůj výborný kryt pro krále a završil (již po časové tísni!) vše přehlédnutím figury.
Pamprsek má zvláštní úhel pohledu. Kdykoli prohraju, tak kňučí, jak to že jsem prohrál v tak jasně vyhraný pozici. A naopak kdykoli vyhraju, tak se diví, jak je to možný, když jsem byl uplně na ručník. A to potom samozdřejmě připisuje neschopnosti soupeře a mému obrovskému štěstí.
Za výhru mohu tak trochu děkovat i Karlu Obrázkovi, který nemohl přijít, jinak bych totiž hrál s Koperem, který je hodně nepříjemný soupeř, i když se mu v poslední době tolik nedaří. Na oba své potenciální soupeře jsem se připravil, otázkou pouze bylo, zda to bude královská indická bílými nebo černými. Koper hraje bílými výstavbu s Jg1-e2-g3, Zdeněk zase černými klasickou blokádovou varinatu s f5-f4. To hraji bílými rád a mám i poměrně kladnou bilanci, tak jsem si věřil, ačkoli měl soupeř o 250 bodů vyšší ELO. Byla to poměrně čistá práce, v celé partii jsem nebyl ohrožen a dokonce ani kolem 40. tahu, kdy jsem si myslel, že tápu a ztrácím nit, jsem hrál poměrně přesné tahy. Komentovanou partii asi dám na web, přibližně tak by se tato varianta měla hrát.
Jinak po Vyšehradu další smolný zápas, za stavu 3:1 jsem věřil minimálně v půlku. Škoda, ale věřím, že v posledním kole porazíme Kobylisy!
Z jiného soudku. Pro Rudlu Matouše, Jirku Řeháka a Michala Veselského.
Paměť mi slouží jenom obden, a to zvláště na čísla. Se jmény a s barvami vlasů jsem na tom špatně. Takže to jméno, nomen omen, není Trejbal, ale TRAPL Jindřich. Vlastně já toho člověka z tý fotky vůbec neznám, tak nechápu proč jsem se k němu hlásil?
…a tak to ma BYT, protože tak je to SPRAVNE. (lašské nářečí) 🙂
PS. Není pravda, že Tě jenom kritizuji. Nejdříve jsem Ti přece gratuloval k zaslouženému vítězství. Ale pak jsi se sám shodil, protože jsi nám ukázal svoji partii. 🙁
Michale, Lukáši,
vzhledem k mému novému Elu, neměl bych vyfasovat nějaké zvláštní šachy, kterých se již nebude dotýkat ruka Otakara? Aby mě nenakazil svým stylem. 🙂
PS. To bude řečí, až se probudí. 🙂
@Paprsek
No, z mýho pohledu hrajete oba dost podobně už teď. Takže, myslím, nemá cenu, aby Lukáš zatěžoval klubový rozpočet…
Jak můžeme hrát podobně? Jirka Strahl hraje chodící šachy, kdežto já u partie sedim! I když tentokrát ani moc necestoval. Taky to bylo znát na hře. Kluci hráli všichni v sedě. Jen Jirka Řehak neklidně pobíhal!