TJ Pankrác E-USK Praha A 2,5-5,5

Už to tady je.

Už při odevzdávání soupisek to vypadalo pro nás nadějně, protože si jednotliví hráči Pankráce dávali přednost, kdo z nich bude hrát. Takže nakonec Pankrác vypustila 5 (? nebo jiný počet?) lidí ze základu.

1. Straka-Veselský
2. Hoffmann-Obrázek
3. Votruba-Strahl
4. Pavlíčková-Macháček
5. Filipec-Matouš
6. Páťal-Vogl
7. Winter (?)-Procházka
8. Sapík (?)-Veselý Jaroslav

Po začátku zápasu se dostavil z Openu i Jirka Řehák jako morální posilu a jistota. Chvíli byla ve hře i varianta, že bych já běžel ještě na Béčko a Jirka Řehák nastoupil proti Pankráci. Strahl ale nerespektuje kapitána a odmítá se přesunout do Vršovic. Tím je to vyřízené (naštěstí, vzhledem k tomu, jak dopadlo Béčko).
První se dohodl se soupeřem Rudolf Matouš a odkvačil na pivo.
0,5-0,5

Chvíli se nic nedělo a najednou (zničehonic) vyhrává Otakar Macháček. Ne, ne, dělám si srandu. Otakar tyhle jednoduché pozice umí a ještě když hraje proti slabšímu pohlaví, tak nemůže připustit porážku.
0,5-1,5

Současně (nebo jsem to nestíhal sledovat) remizuje Jaroslav Procházka a Milan Vogl. U Milana jsem měl chvíli obavy, že vymyslí vyhrávající oběť ve prospěch soupeře.
1,5-2,5

Vypadá to slušně. Jaroslav Veselý je vyhraný. Michal Veselský má pěšce navíc a je taky vyhraný. Navíc zvoní v mísnosti mobilní telefon a soupeř Michala se k němu přiznává.
1,5-3,5

Stojím s černými lépe a klohním zelňačku. Jirka Řehák pobíhal chvíli s foťákem, a přestože se neustále usmívám do objektivu, žádnou fotku mi nevyrobí. Jenom mi foťák cvaká nad hlavou, jak pořád zabírá tu 4. desku. Nedá mi to a musím ho upozornit na mé dekorativně umístěné figury na f-sloupci: Vf8, Jf7, Jf6, Sf5.
Vyhrává Jaroslav Veselý a současně registruji prohru Karla Obrázka.
2,5-4,5

Tím je zápas vyhraný a spěcháme na pivo, a proto i vzhledem k časové tísni soupeře lámu partii přes koleno a obětuji nekorektně figuru za dva pěšce. Odvedle mě ještě ruší s analýzou (samozřejmě cizí partie) Otakar.
Partii dotahuji až do matového konce. Dávám mat: 36. tahem Dg4, nic neříkám, zmáčknu hodiny, zapíšu Dg4xxx a čekám. Viz diagram.

{{Chess diagram| tright
|
|=
8 | | | | | | | | |=
7 |pc| | | | | |kc|pc|=
6 | |pc| | | | |pc| |=
5 |pb|pb|pb| |vc| |jc| |=
4 | | | | | |kb| | |=
3 | | | | | |sc| |dc|=
2 | | |db|jb| |pb| | |=
1 | | |vb| | | | | |=
a b c d e f g h
|
}}

Soupeř pan Votruba mi podává ruku, potřeseme si, vyměňujeme si partiáře a chceme analyzovat. A v tom tzv. „kamarádi“ v čele s Michalem začnou volat: „Vždyť to není mat! Může ti sebrat věž a kdoví, zda to není pak vyhrané za bílé! Správné bylo Dh2xxx“
Zkoprním. Šachové faux pas, jak vyšité! Nicméně reklamuji, že soupeř prohru uznal a já dával tahem Dg4 mat a byl jsem asi hodně přesvědčivý. Naštěstí následně nalézáme po 37. Kxe5 pěkný mat Jf7xxx.
Pěkný zápas a pro mě poučení, že stále platí: „Od přátel ochraňuj mě Bože, od nepřátel se ochráním sám!“