USK „A“ – Vyšehrad „F“ 4 : 4

Dramatický boj až do samotného konce. Jako poslední dohrávali za stavu 3:3 Ota a pan Skopec. Remíza je asi spravedlivá. Cítili jsme to tak nějak všichni včetně hráčů soupeře. Nakonec torza obou družstev skončila i ve stejné hospodě na rohu (byť každé u jiného stolu).

Vše tentokrát odstartovalo bez komplikací dokonce i Milan dorazil jen s lehkým zpožděním. Soupeři nepřišel nejlepší hráč, díky čemuž jsme se stali mírnými papírovými favority.

Boje na jednotlivých šachovnicích se vyvíjely následovně:
Jirka černými bojoval o vyrovnání poněkud nepřesvědčivě, ale věřil jsem mu.
Ota získal postouplého pěšce na e5 a měl prostorovou převahu.
Milan se naopak vůbec nedostal do hry. Král na g8 blokoval věž na h8, do pozice foukalo po f-sloupci a vše podtrhovala bílá dáma na h6.
Ruda Matouš stál jako tradičně solidně ve zhruba vyrovnané pozici.
Pan Skopec potřetí za sebou černými stál lehce pod tlakem.
Skvěle zahájil Aleš, který už v 7. sedmém tahu dosáhl pozice snů. Soupeři v té chvíli zbýval na královském křídle už jen pěšec na g6, jezdec byl vyměněn a černý střelec stál trochu podivně na h6. Černý se pak do pozice zahloubal asi na hodinu… Ale to se dalo čekat, před partií jsem Alešovi (podobně jako už dříve Láďovi a snad i Jardovi) vysvětlil, že za áčko musí povinně vyhrávat 🙂 Snad nám sem Aleš tu partii hodí.
Pan Otcovský stál v poloblokované pozici mírně hůř.
Moje partie se vyvíjela vcelku dobře.
Pozice tak slibovaly napínavý, vyrovnaný zápas.

První bod si připsali hosté. Milan nabídl obět jezdce za zaktivnění figur, ale soupeř se v pozici orientoval, obět nepřijal a rychle vyhrál. (0-1)

Naopak můj soupeř nenašel v pozici správný plán a v momentě, kdy začal stát v zřetelně hůř partii odevzdal – výsledkem byla 22. tahová miniatura. Nicméně měl to těžký, posledních 10 tahů jsem hrál stejně jako Rybka… 😉 (1-1)

Prakticky na vteřinu ve stejnou chvíli, kdy mi podal soupeř ruku, ji podává i Jirka. Tady už bohužel tak veselo není. Po ztrátě pěšce v ostré pozici s opačnými rošádami Jirka obětoval ještě kvalitu za komplikace. Těžko říct, zda byla šance na záchranu. Každopádně tahem Kc6 (namísto Kc8) si pozici v momentě, kdy bylo na šachovnici ještě dost figur rozhodně neulehčil. (1-2)

Brzy poté přichází nejprve Ruda Matouš a potom Ota zkonzultovat soupeřovu nabídku remízy. S výjimkou Alešovy partie se pro nás situace příliš dobře nevyvíjela, takže je žádám, aby pokračovali, což oba činí. Ota s lehkým sebezapřením… Pozice mu očividně nesedí. Nemá jezdce. Po výměně všech lehkých figur začal být předsunutý pěšec spíše slabinou:

Když jsem ho žádal, aby remízu zatím nebral, očekával jsem nějaké, manévrování, protože soupeř protihru moc nemá, ovšem Ota nezapřel svůj naturel a vystřihl okamžité c4?! (ted si uvědomuju, že hrál možná nejdřiv g5 a c4 až po zablokování pěšců na královském křídle – Jak to bylo, Oto?)

Už nyní je zřejmé, že jednou z klíčových partie bude ta z rukou pana Skopce. Začíná to vypadat nadějně, protože soupeř si zablokoval f-pěšcem střelce na g3. Na šachvnici se objevuje pozice, černý na tahu:

Říkám si paráda. Vymění na d5 zahraje Vd8 a jezdec proti střelci je hladce vyhranej. Bohužel přišlo Kg8? a po Sh4 se vyměnil pouze jeden pár věží a bílý vniknul zbývající věží na sedmou řadu.
V tu chvíli to s námi vypadalo bledě. Ruda Matouš sice pěkně přehrál soupeře, který přepnul strunu (2-2). Jenže pan Otcovský je beznadějně zdechlej.
Někdy v tu chvíli konečně vyhrává Aleš (3-2). Původně to vypadalo na miniaturu, ale černému se podařilo na nějaký čas schovat krále na dámské křídlo. Naše vedení je však spíše formální.

Ota se mezitím dostává do Věžové koncovky a zdá se, že bude bojovat zuby nehty o remízu:

To se jen potvrzuje, když soupeř zanedlouho natahuje c5 a Ota na c5 bere b- pěšcem, takže jsou jeho pěšci bez možnosti pohybu. Naopak černý si vytváří volného h-pěšce…

Zcela se změnila pozice u pana Skopce. Podařilo se mu zaktivizovat krále a vyzobat pěšce na královském křídle:

Zdá se, že černý stojí o něco líp, pozice je však značně nejasná.
Prohrává Otcovský (3-3).

Po chvíli přicházím k Otově partii a vidím:

Na tahu je sice bílý, ale i tak si letmým pohledem říkám, že to vypadá jako konečná. Hráči Vyšehradu kolem šachovnice krouží jako supi. Na desce se objevuje vynucené Vxh5 a najednou je vidět, že tam remíza bude. (3,5-3,5)

Do věžovky se vyvinula i partie pana Skopce:

Stalo se Kf3, možná trochu přehazuju tahy, každopádně bílý vzal jezdce a po krátkém manévrování byla stvrzena remíza. (4-4)

Pěkný bojovný zápas, ale postup se nám opět o něco vzdálil. Teď už nezbývá než doufat v klopýtnutí soupeřů, uvidíme.