Je zřejmé, že Milan měl v koncovce partii vyhranou. Ale spokojil se s remízou. Asi respekt z kapitána.
{{Chess diagram black| tright
|
|=
1 | | | | | | | | |=
2 |pl| | | | | | |pl|=
3 | |kl|rl|rd|pl| |pl|pd|=
4 | | | | | |pl|pd| |=
5 | | | | | |pd| | |=
6 | |pd| | | | | | |=
7 |pd| | | | | | | |=
8 | |kd| | | | | | |=
h g f e d c b a
}}
Podotýkám, že již bylo po časové kontrole. Milan Košař zopakoval šachy věží 40.-; Ve3+ 41.Vf3 Ve2 42.Vf2 Ve3+ Vf3 a dáno za remízu. Mělo se stát ale: 43.Ve2 Vf2 44. Vb2! s výhrou. Naopak přechod do pěšcovky vyhraje bílý.
Zajímavá pozice.
Pěšcovka nyní vyhraná pro bílého, ale po obratu, který popisuje Jirka je přikovaná věž ke druhé řadě a král k ní, takže černý může získat čas pro pochod krále. O několik temp později už je i pěšcovka vyhraná pro černého.
Myslím, že i kdyby Milan neviděl umístění věže na b2, mohl vyhrávat po Ve1 s dalším Vd1 a Vd2 a bílý přijde o pěšce d3. To by mělo i ne zrovna přesně hrajícímu hráči k vítězství stačit. Jirko, oni jsou na tebe všichni moc hodní 🙂